O včelařích

Open

Kdo to vlastně včelaři jsou

Včelaři jsou zcela normální a obyčejní lidé jako každý z nás. Jsou mezi nimi nezaměstnaní jako podnikatelé, inženýři, doktoři, strojvedoucí, učitelé, politici, kominíci i dobrodruzi, cestovatelé i známé mediální hvězdy. Dříve, v dobách kdy se ještě jezdilo tak možná koňskými spřeženími byli nejčastějšími včelaři úctyhodní pánové faráři a další duchovní a majetní lidé. Dříve se včelařilo pro obživu, kdežto dnes v Čechách, ve Slezku a na Moravě včelaří lidé převážně ze zájmu, pro med a až na druhé straně pro peníze, které prodejem včelích produktů získávají.

Kolem 98 % českých včelařů je sdruženo v jediném českém celorepublikovém sdružení - Českém svazu včelařů. V České republice je kolem 48 tisíc včelařů, kteří obhospodařují okolo 472 tisíc včelstev (údaje k roku 2004), což v průměru činí okolo deset včelstev na jednoho včelaře. I přesto jsou však v naší zemi oblasti, které jsou na včely velmi "chudé", kde o včelu skoro ani nezavadíte.

Včelaři se sdružují proto, aby chránili své zájmy a také proto, aby si navzájem pomáhali. Každoročně je totiž mimo práce s jejich milými včeličkami čeká také boj proti včelím nemocem, který potřebuje důslednou administrativu a organizaci. Bez sdružení v organizaci by moc dlouho nevydrželi.

Včelaření v České republice se dá nazvat „srdcovou záležitostí“, protože (ač se na něm dá nějaká ta korunka získat), pořád to není s přihlédnutím na nároky  tohoto oboru dost, aby se tím začali včelaři v pohodě živit. I z nich se postupně stávají nejen prvovýrobci tolik žádaného medu a ostatních včelích produktů, ale i zpracovatelé a obchodníci. Opylení rostlin jim nikdo nehradí a tak díky státní podpoře dostávají (tak jako skoro všichni zemědělci) alespoň malé přispění ke své činnosti, které pokryje jen část nákladů spojeným s léčením včelstev. Na vše ostatní si prostě musí vydělat prodejem včelích produktů.

Jejich láska ke včelám je u spousty z nich velmi silná. Většinou platí, že kdo jednou začal včelařit, jako včelař i z našeho světa odchází. S tímto pořekadlem souvisí i fakt, že průměrný věk českých včelařů se pohybuje kolem 58 let a nutno poznamenat, že se jejich počet neustále (i když v posledních letech čím dál pomaleji) snižuje. Je velmi pozitivní, že problémy včelařů a hlavně jejich místních organizací čím dál častěji chápou i obecní zastupitelé a přispívají jim na jejich činnost mnohdy nezanedbatelnými částkami. Je to dobře a včelaři jsou za to moc vděční.

Pokud máte zájem se o včelařích dozvědět více, můžete "zasurfovat" například na webové stránky Českého svazu včelařů (www.vcelarstvi.cz), včelařské internetové konference (www.vcely.or.cz), včelařských internetových novin (www.vcelarskenoviny.cz), nebo internetové prezentace časopisu Moderní včelař (www.modernivcelar.cz).

Open

Znak Českého svazu včelařů

Kontakty na včelaře

V ČR prozatím neexistuje veřejně přístupná databáze všech včelařů. Ti nejaktivnější z nich však mají buď své internetové prezentace, nebo jsou zaregistrováni na nějakých informačních serverech. My vám doporučujeme server MIE (http://www.mie.cz/potraviny.html), který umožňuje příjemné vyhledávání včelařů s pomocí mapy. Dále také server Českého svazu včelařů obsahuje malou databázi včelařů (http://www.vcelarstvi.cz/cz/seznam_vcelaru.html).

Včelařova práce - březen - včelařské předjaří

V období března, na severu dokonce i dubna, se vyznačuje pročišťovacími prolety včel, které nemohly po celou zimu vyprázdnit své výkalové vaky. Kvete javor, líska, olše, začnou kvést „kočičky“ a také podběl, který uvítá jaro v plné kráse. Včelařův rok začíná. První co musí včelař udělat je vstoupit do včel, zkontrolovat, zda včelstvo má matku (což pozná podle výskytu plodu v plástech), a pokusí se jí podnítit k co nejrozsáhlejšímu kladení. To udělá buď narušením voskových víček na zbytcích zimních zásob v plástech nebo podáním směsi vody a cukru, tzv. cukerného roztoku. První vstup do včel se doporučuje, je-li splněna podmínka minimálně 16°C venkovní teploty. Z vlastních zkušeností můžeme potvrdit, že to jsou jedny z nejhezčích včelařových dní. Včeličky jsou  mírné, zvědavé a také brzy unavené, takže si sedají na ramena, na ruce, prostě všude. Jen se musí dát pozor, aby je člověk při nešikovném pohybu nepřimáčkl. Vůbec nejhezčí na tom je ta vůně propolisu, vosku a včel, která z úlu stoupá ihned po otevření úlu. Ta je nenapodobitelná. Vřele všem doporučujeme "k užívání".

V průběhu dubna se však včelař musí připravit i na druhou návštěvu včelího obydlí, aby včelstvo tzv. rozšířil, tj. aby přidal prázdné plástve, které měl schované někde doma, aby matka měla kam klást. Cílem většiny včelařů je totiž získávat včelí med a proto, aby jej mohli získat musí jejich včelstva oplývat co nejvyšším počtem dospělých včel létavek, které z doneseného nektaru med vytvoří. Proto je nutné matce dodat co nejvíce prázdných pláství s prázdnými buňkami, aby měla neustále kam klást.  Již na konci dubna u nás začínají kvést pampelišky, léčivky, třešně a postupně i další ovocné stromy. Na začátku května už je všude rozkveteno, je to přece máj a nektaru bude dost.

Včelařova práce - duben, květen - včelařské časné léto

Květen již svým názvem naznačuje, co že se vlastně v jeho průběhu v přírodě děje. Včelaři jej přitom řadí do období tzv. časného léta. Všude kolem nás v tu dobu dokvétají ovocné stromy a některé květiny jako například pampelišky, tulipány, kosatce. Naproti tomu do plného květenství přichází například krásné rostliny a nebo hospodářské plodiny jako třeba bob obecný, řepka olejná, svazenka, začínají kvést byliny a také stromy z nichž včelařsky nejvýznamnějším je trnovník akát, kaštan, ale samozřejmě i šeřík či rododendron.

Čas rojení

V období časného léta se včelaři snaží zejména včelám podávat neustále čistou vodu, kterou potřebují jak při zpracovávání pylu a nektaru, tak i k vytváření optimálních klimatických podmínek uvnitř úlu. Dále také musí zabezpečit včelám dostatek prostoru pro jejich rozvoj, což činí zvětšováním úlu přidáváním tzv. nástavků (medníků), do kterých včely ukládají medné zásoby, ale i těch, v kterých se včely líhnou (plodiští). Tyto i další činnosti ve své podstatě, a ve správném načasování, vedou k omezení rojení, tedy dělení včelstev.

Načasování je přitom velice důležité, protože rozvoj včelstva je velice dynamický a v průběhu 14 dní může včelstvo zesílit natolik, že se prostě do úlu již nevejde. Matka pak omezí distribuci mateří látky (o které jsme mluvili v minulých dílech), vznikne rojová nálada, dělnice připraví zvláštní buňky – matečníky (postýlky pro matky), stávající matka je zaklade a jakmile se první z nich narodí, stará matka s několika desítkami trubců a několika tisíci včel vylétne z úlu a usadí se na nějakém stromě, jak tomu většinou bývá.

Kuriozitami pak bývají roje usazené v komínech nebo na zemi v trávě či dokonce přímo v jiných prázdných úlech. Pravidlem naopak bývá, že jakoby podle Murphyho zákonů se udělá v časném létě týden ošklivého počasí (kdy včelař nemůže do úlu vstoupit), v kterém dojde k přeplnění úlu a posléze při náznaku hezkého počasí k vyrojení.

Nezazlívejte tedy včelařům, když vám na zahradu přiletí roj. Ba naopak je na to upozorněte a umožněte jim ke včelám přístup. Připraveni také buďte na to, že při sběru roje bude včelař nucen odstranit několik větviček s narašenými 3-4 jablky, ale díky včeličkám tam přece zůstanou desítky dalších.

Čas medobraní

První odběr medu, medobraní, je další včelařovou činností, která jej v časném létě čeká. Možná by se zdálo, že je tou nejpříjemnější, ale to by se opravdu jen zdálo. Včely, jako skoro každý tvor, nejsou zrovna rády, když si někdo přivlastňuje výsledek jejich práce, a  tou med zcela jistě je, i když ne jediný. Při odběru medných plástů z úlu je nutné z nich odstranit všechny včely, což se dělá většinou jemným sklepnutím a ometením speciálním smetáčkem, nebo husí perutí, čili peroutkou. Přitom jsou včely nervózní a může dojít i k obrannému bodnutí. Právě proto, že jsou včely, miláčkové včelařů, takto rušeni, se medobraní neřadí mezi ty nejpříjemnější činnosti včelařů.

Naopak je tomu ovšem u jejich pomocníků, kteří z medných pláství med dobývají. To se děje pomocí odstředivky (medometu), do jejíhož speciálního koše se plásty po odstranění víček vkládají. Odstředivá síla potom med z jejich buněk doslova „vytáhne“. Med se plní většinou do sklenic v kterých se distribuuje labužníkům „medobaštilům“.  

Včelařova práce - červen, červenec - plné léto

V období včelařského plného léta, kdy květiny dokvétají (tudíž jejich proces oplodnění je u konce), včelaři uskutečňují poslední odběry medu. V tomto období u včel zaznamenáváme většinou snůšku medovicového medu - který, není z květů, nýbrž jeho původcem je hmyz, který saje šťávy z listů stromů či keřů a jehož nektar včely sbírají. Tento velmi voňavý tmavý med s pomalou či vůbec žádnou krystalizací však pro včely vykazuje značné nebezpečí. Za prvé se v něm může vyskytnou tzv. „trojcukr“ (např. u medu z modřínů), který způsobuje pro včely nebezpečnou melicitózu medu (doslova ztvrdnutí na kámen), takže jej včely nemohou přes dlouhou zimu požívat a tím doslova zemřou hlady. Mimo jiné medovicové medy obsahují pro včely velké procento nepoživatelných látek. A protože si nemohou někdy až přes 5 zimních měsíců vyprázdnit výkalové vaky, mohou díky tomuto velkému množství nestravitelných látek onemocnět úplavicí či průjmem lidově nazývaným „májovka“.

Proto, aby včelstva v pohodě zimu přežila, odebíráme včelám ke konci července a začátku srpna i tento poslední med a nahrazujeme jej cukreným roztokem nebo květovým (například řepkovým) medem, který včelám daleko více vyhovuje. Stojí nás to sice nemalé finanční prostředky, ale včely za to jistě stojí.

Včelařova práce - srpen, září - včelařské podletí

Srpen a září patří do období, které včelaři nazývají včelařským podletím. Jde o období, kdy se dokončuje krmení včelstev a včely se tzv. zateplují. To znamená, že se zajišťuje, aby z úlů včelám utíkalo co nejméně tepla, ale hlavně, aby do nich nešla řádná vlhkost. Včelám totiž zima jako taková vadí méně než vlhkost, která je základem pro plísně a tím pádem ohrožení zdraví včel.

Již tradičně se také včelaři v září připravují na podzimní léčení včelstev proti varroáze, nemoci způsobené roztočem Varroa destruktor (dříve Varroa jacobsoni), což je malý roztoč, který včelám a plodu včel doslova pije krev. je velký asi 1-3 mm a vypadá následovně:

Dále také tradičně v tomto období včelaři odevzdávají své žádosti o státní dotaci na podporu včelařství, která jim je hromadně distribuována pomocí Českého svazu včelařů a jeho místních (základních) organizací.

Včelařova práce - říjen, listopad, prosinec - včelařský podzim

Říjen a listopad, tzv. včelařský podzim, je ve znamení toho, nač se včelaři připravovali v minulém období a to ve znamení léčení včelstev a ve znamení výplaty dotace na podporu včelařství od státu.

Varroáza včel patří totiž mezi jedno z nejnebezpečnějších onemocnění včelstev. Přesto není nejhorším a to z toho důvodu, že jej dokážeme s velkými úspěchy preventivně tlumit. Způsobuje jej totiž malý roztoč Varroa destructor (dříve Varroa Jacobsoni), který se v úle množí a jehož mladí jedinci doslova včelám, respektive včelímu plodu, sají krev. Tím způsobují obrovské ztráty na populaci úlu až jej (v případě neléčení) zcela zničí.

Včelaři v České republice hlavně díky vynikajícím výsledkům svého Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic nad Vltavou (nutno na tomto uvést, že hlavně díky výsledkům práce Ing. Vladimíra Veselého CSc.), vyvinuli unikátní metodu pro tlumení této závažné nemoci. Ta spočívá v podávání speciálně vyvinutého přípravku s obsahem amitrazu, který dokáže roztoče zabít a přitom včelám vůbec neublíží a v úle nezanechá žádné stopy (rezidua).

První dvě ošetření se provádí vložením speciálního knotu s dvěma kapkami léčiva, které se po zapálení v úle vypaří mezi včely z kterých v důsledku toho Varroa destruktor doslova „opadá“. Třetí ošetření se provádí v průběhu prosince a to jiným způsobem distribuce léčiva ke včelám. Ta je založena na vytvoření jemné mlhy (aerosolu) ze směsi čistého acetonu a již zmíněného léčiva. Tato metoda je sice technicky náročnější avšak daleko úspěšnější a provádět ji mohou jen ty včelařské organizace, které sehnaly dostatek finančních prostředků na nákup technických pomůcek k tomu potřebných. To se povedlo většinou jen u těch místních organizací, jejichž problémy pochopili i místní zastupitelé.

Včelařova práce - leden, únor - včelařská zima

Leden a únor, včelařská zima, se vyznačuje především přípravou na nadcházející sezónu. Ta spočívá především v četbě odborné literatury, přípravě rámků (výroba nebo kompletace z předem zakoupených dílů), čištění úlů pro případná nová včelstva, drátkování rámků pro zatavování mezistěn (předloh buněk pláství) atp.

Je to také období bilancování, za jehož účelem jsou svolávány výroční členské schůze místních včelařských organizací, na kterých mimo jiné dochází i k přijímání nových členů. Takže je to také to pravé období, kdy začít. Jestliže jste se dostali při četbě až sem, pak už jste od přijetí za člena ČSV jen kousíček. Členem se totiž můžete stát i bez včelstev.